neděle 25. září 2011

Let's Go Gauchos!

Když jsme před časem avizovali, že se chystáme na fotbal, sami jsme netušili, že se bude jednat o fotbal náš, evropský. Tedy soccer. Nejdřív jsme byli trochu zklamaní. Těšili jsme se na pětihodinovou taktickou bitvu, neustálé přestávky kvůli přemisťování hráčů, surové zákroky, hotdogy a povzbuzování fanoušků, kteří - na rozdíl od nás - budou chápat, co se děje. Nakonec jsme ale byli rádi. Zápas a s ním spojená návštěva Harder Stadium (ano, název bývá fanoušky náležitě vytěžován - viz moje tričko na jedné z fotek) měly co nabídnout.
And he scores! Tortilla je v Americe vskutku levná surovina :)

Tým UCSB nastoupil proti mančaftu ze San Diega. Domácím se v této sezoně daří, ale v posledním zápase podlehli těsně borcům z UCLA, takže měli co odčiňovat. Zápas měl velmi vysoké tempo a dobrou úroveň (alespoň podle mě). Dílem za to může fakt, že v soutěži neplatí omezení v počtu střídání - každý hráč si tak své účasti na trávníku vážil a snažil se odvést maximum, protože mohl být každou chvíli vystřídán. Už soupisky byly z tohoto pohledu podezřelé - každý tým na ní měl cca 30-35 hráčů. Hráči UCSB, přezdívaní gauchos (španělské dědictví je prostě všudypřítomné) se brzy ujali vedení a s přehledem zápasu dominovali. Do přestávky stihli zvýšit na 2:0 a v druhé půli přidali ještě jeden gól. Fanoušci, kterých se na Harder Stadium sešlo více než 13 000 (!), tak mohli slavit - mimo jiné i tradičním vhazováním tortill na hřiště (such a waste).

Atmosféra mě mile překvapila - fandilo se, troubilo na vuvuzely, řada diváků na sobě měla žlutá trička UCSB nebo mávala šálami. Trochu neuctivé ale bylo, když jich více než polovina odešla před koncem. Na jejich obranu - pravidlům asi stejně nerozuměli a navíc byl pátek večer... asi víte, co to pro nevybouřené americké vysokoškoláky znamená.
Fanouškovství má mnoho podob.  Na první fotografii si povšimněte Janiččiny boule :)

Co zápas ukázal: 1) jedná se jen o další z řady důkazů toho, že sport prostě na americké univerzity (právem) patří. 2) soccer je v Santa Barbaře pravděpodobně populárnější než americký fotbal (hřiště na něj jsme zatím neviděli 3) kvalita ligy určitě není špatná - technicky jsou hráči skvěle vybavení (v týmu je mj. i několik Ghaňanů - evidentně naverbovaných pouze kvůli jejich sportovním dovednostem)... takticky to samozřejmě skřípe - hráči se chtějí předvést, někdy na úkor týmového výkonu 4) o fanoušky je skvěle postaráno - my jsme zadarmo dostali tričko (tedy jen já), vuvuzely, program, poukazy na tacos atd. Obrazovku na stadionu a vůbec celkové zázemí by mohl závidět leckterý český prvoligový tým.