Cestománie, 16. díl: San Diego - Coronado, Old Town, Cabrillo Historical Monument, Point Loma

Pondělní den jsme trávili převážně mimo centrum San Diega. Nejprve jsme se vydali na vyhlášenou pláž na ostrově Coronado, který má status samostatného města a se San Diegem jej spojuje více než dvě míle dlouhý most.

Na severním cípu ostrova se nachází vojenská základna.
Kondičku vojáci nahání na zdejší pláži.

Dary moře

Slavný hotel Del Coronado byl založen již v roce 1888
a ve své době byl největší na západ od řeky Mississippi

I filmoví analfabeti jistě poznají dějiště snímku Někdo to rád horké

Další zastávkou bylo Staré město v San Diegu vzdálené cca 6 mil od nynějšího centra. Několik zrekonstruovaných či opravených budov dává návštěvníkům zakusit atmosféru poloviny 19. století. Prostě takový americký Rožnov pod Radhoštěm.

Domníváme se, že v této stodole se natáčel
díl Akt X s názvem "Bratrstvo"

V Presidio parku nad Old Townem se nachází
Muzeum Junipera Serry (zal. 1929)

Jedním ze zdejších nejexponovanějších bodů zájmu je před dvěma lety otevřené muzeum nazvané The Mormon Batallion, jež vypráví fascinující příběh skupiny 500 Mormonů, kteří za nemalého přispění víry v Ježíše Krista překonali vzdálenost 2000 mil z Iowy až do Kalifornie, aby se zapojili do americko-mexické války. Interaktivni muzeum, do kterého je vstup zdarma, je sice krásné, ale dokážete si představit, jak se dva bezvěrci v obklopení fanatických sester Mormonek cítili. Obzvláště ve chvíli, kdy nám neústupně nabízely český překlad mormonské bible. Ale jinak to bylo fajn - Miloš si zahrál na vojáka, Janička si vyrýžovala falešné zlato, které si mohla nechat, a dostali jsme fotku a propisky s mormonským logem.

Hned přes ulici se nachází Heritage Park,
kde stojí několik půvabných viktoriánských domů

Den jsme zakončili na poloostrově Point Loma, odkud je překrásný výhled na San Diego Bay. Záběr níže se skutečnému pohledu zdaleka nevyrovná, nicméně pro ilustraci musí stačit. Spatřit na něj můžete Coronado, Downtown, městské letiště a vojenskou leteckou základnu.

Cabrillo Monument byl vztyčený na počest portugalského
mořeplavce Cabrilla, který v roce 1542 jako první Evropan
vkročil na pobřeží dnešní Kalifornie

Starý maják na Point Loma svou úlohu plnil
v 2. polovině 19. století, dnes funguje jako moc pěkné muzeum

Nový maják, který jej nahradil, se nachází dole na pobřeží

Mimochodem, byli jsme i v Mexiku, jak dosvědčuje tato vítací smska od O2.

Cestománie, 15. díl: San Diego - Balboa Park, San Diego Zoo, Gaslamp Quarter, USS Midway

Nedělní toulky San Diegem jsme zahájili ve vyhlášeném Balboa Parku, kam jsme se rozhodli přesunout místní MHD. První nezapomenutelné zážitky jsme si odnesli právě z vlaku plného nejpodivnějších individuí. Brzy jsme pochopili, proč jsou v San Diegu tak zacpané dálnice - každý se chce vyhnout obludáriu v městské dopravě. Nakonec jsme čtyřicetiminutovou cestu ve společnosti nadopovaného smradlavého bezdomovce s obřím kufrem a ženské-ježibaby, neustále vykřikující něco jako "punči-punči-punči-punči", přežili. Janča byla ale natolik vyděšená, že se veškerou naši hotovost rozhodla ukrýt za podprsenku.

Ale zpátky k jádru věci. Balboa Park byl založen 1868, v roce 1915 se v něm uskutečnila Panama-California Exposition, díky které se zachovala řada budov, v nichž sídlí nejrůznější muzea.

Jedním z nich je Museum of Man.
Mar by jistě ocenila sbírku egyptských artefaktů.

Old Globe Theatre

Skulptura, kterou jsme familiérně pojmenovali
"Fluffyna", zprostředkovala plynulý přechod do San Diego Zoo.

I navzdory vysokému vstupnému (40$ pro dospělé)
jsme se světově proslulou Zoo přece jen rozhodli navštívit.

Na 40 hektarech najdete přibližně 4 000 zvířat (z celkem 800 druhů). Prohlížet si je můžete z autobusu, lanovky (obojí v ceně vstupného) nebo se jen tak procházet kolem jednotlivých výběhů, které jsou opravdu prostorné a ve většině případech věrně replikují jejich přirozené prostředí. Pro představu přikládáme přehlednou mapu areálu.

Lanovka nese název Skyfari
a dostanete se s ní až do výšky 55 metrů.

Jako od Disneyho

Místní partu ledních medvědů jsme si jako
všichni ostatní návštěvnící okamžitě zamilovali

Miláček č. 2: panda červená

Původní záměr odnést si ji domů
v baťůžku se nám nakonec nezdařil.

Panda velká, jejíž fotky najdete ve spojitosti se San Diego Zoo všude, na nás tak akorát ze spánku vystrkovala svůj černobílý zadek (foto na požádání k dispozici). A rozhodně neměla za krkem malé panďátko!

Ostatní zvířata od ní tyto neslušné návyky pochytila.

Orangutani naopak ochotně pózovali...

...stejně jako gorilí rodina, která
sehrála divadýlko při pravidelném krmení

Nejpodivnější želva, jakou jsme kdy viděli

Na závěr jedno nejošklivější...

...a jedno nejroztomilejší zvířátko.

Ze Zoo jsme zamíříli do Downtownu. Srdcem San Diega je rušná Gaslamp Quarter, kterou tvoří historické budovy s obchody, hotely, restauracemi a bary. Nejnavštěvovanější je patrně Fifth Avenue, která ožívá hlavně v noci, kdy ji osvětlují plynové lampy.

Louis Bank of Commerce

Yuma Building, v jednu dobu fungovala i jako nevěstinec

Procházka kolem nemnoha mrakodrapů směrem k oceánu.

V Embarcaderu kotví vysloužilá letadlová loď
USS Midway, dnes fungující jako muzeum

Hned v sousedství se nachází pocta Bobu Hopeovi
a jeho službě americké armádě

Hope dlouhá léta jezdil za americkými vojáky
po celém světě a bavil je svými komediálními výstupy

To je lóbanec.

Cestománie, 14. díl: Disneyland přes plot, San Juan Capistrano Mission, San Luis Rey Mission, San Diego de Alcalá Mission

Sobota 3. 12. byla ve znamení obléhání Disneylandu a poznávání dalších kalifornských misií.

Zjištění první: Bez zaplaceného vstupného si Disneyland moc neužijete :)

Ke vchodu jsme to ještě zmákli

Ale dál už to nešlo. Disneylandský Matterhorn pohledem z dálnice.

Zkrátka není nad dvouhodinovou procházku podél plotu, který Disneyland Park spolehlivě chrání před zraky čumilů z chudé východoevropské země.

Zjištění druhé: jednu z nejkrásnějších misií najdete v San Juan Capistrano. Ne nadarmo se v ní platí nejvyšší vstupné - 9 dolarů. Ale stojí to za to. Misie byla založena v roce 1776 jako sedmá v pořadí. Kaple patří k nejstarším budovám v Kalifornii a zároveň je jedinou dochovanou stavbou v tomto státě Unie, v níž kázal otec Junipero Serra. Další návštěvníky misii a celému městečku zajišťují tisíce migrujících vlaštovek, které se sem každé jaro houfně vracejí.

Interiéry jsou precizně zrekonstruované.

Součástí rozlehlého komplexu jsou i bohaté záhonky,
jejichž úrodu by záviděl lecjaký zkušený zahrádkář.

Původní zvony z Great Stone Church, který byl zničen
zemětřesením pouhých šest let po jeho výstavbě v roce 1806.

Působivé ruiny kostela, v nichž zahynulo 42 modlících se Indiánů.

V sousedství misie se nachází tato bazilika, postavená v roce 1984.

Městečko San Juan Capistrano je turisty hojně vyhledávané také díky množství obchůdků (např. se starožitnostmi) a restaurací. Na návštěvníky působí velice sympatickým a přívětivým dojmem.

Na Vánoce jsou v San Juan Capistrano připravení.

Nádraží, které stojí na okraji historické čtvrti.

Zjištění třetí: některé misie lze ocenit i bez zaplaceného vstupného. V San Luis Rey se tak dostanete například do kostela či na rozlehlý hřbitov, jehož atmosféru pomáhají utvářet zvonkohry zavěšené na stromech. Misie byla založena jako osmnáctá v roce 1798 a patřila mezi nejrozlehlejší a nejlépe prosperující.

Zjištění čtvrté: být první neznamená být nejlepší. Ač byla Mission San Diego de Alcalá založena jako vůbec první (1769), dnes její sláva bledne ve srovnání s těmi, které ji následovaly. Utopena v síti silnic a dálnic, postrádá ono kouzlo, jež zdobí například výše zmíněnou San Luis Rey Mission, která se tyčí na osamoceném kopci a lze ji snadno spatřit i z dálky.

 

V misii lze narazit na původní obyvatele Ameriky.

 Zjištění páté a poslední: v El Cajon, městě hraničícím se San Diegeem, mají dobré pivo a výtečnou pizzu.

Cestománie, 13. díl: Anaheim aneb Jak Jarda Kačeny vyškolil

Po dalším výživném bádání v losangeleské Margaret Herrick Library jsme se v pátek odpoledne (tedy v době začínající dopravní špičky) vydali směrem Anaheim. Natěšeni na zápas místních Kačerů s Letci z Philadelphie a lehce nervózní z toho, zda Jarda nastoupí nebo ne, jsme se trochu ztratili v bludišti kalifornských dálnic, nicméně na místo určení jsme nakonec dorazili s dostatečným časovým předstihem, abychom cestou k Honda Center zhltli nějakého toho hambáče a nasáli trochu té Disney atmosféry, že ano.

Pro hokejové zápasy má Honda Center kapacitu 17 174 míst.

Z předposlední řady jsme usilovně ostřili zrak, zda na ledě spatříme legendární šedesát osmičku. A že ta nás napínala - předzápasové rozbruslení vynechala, ale do zápasu nakonec přece jen nastoupila!

 

Od té doby naše očekávání a nároky na Jardu jen stoupaly. Poté, co v polovině zápasu jet-laggedovaní Flyeři prohrávali 0:3, začali jsme si říkat: "Ať klidně prohrají, ale ať dá Jarda gól!" "Nebo ať ho alespoň vyloučí!" A přišlo obojí. Jelikož víme, jak brilantně Jarda zvládá přesilovky, vytušili jsme, kdy máme zapnout nahrávání videa a zaznamenali tak oba jeho góly. Enjoy.

Zápas Kačerů a Letců nakonec zcela předčil naše očekávání - po napínavém závěru, kdy Letci díky Jardově zásluze těsně před koncem vyrovnali na 3:3, došlo i na vytoužené prodloužení, ze kterého nakonec právem vyšli vítězně. Tři branky Kačerů mělo totiž na svědomí spíše ono pověstné sportovní štěstíčko, neboť hostující tým domácí naprosto přestřílel, jak můžete usoudit ze vzájemných střel na branku na obrázku níže.

Z tipujících z domoviny zase měla pověstné štěstíčko Svatka (aka paní Bebáčková), která do soutěžení nejspíš dala svoje srdíčko a trefila výsledek přesně (pokud nebereme v úvahu, že neupřesnila, že vítězný gól padne v prodloužení). Tímto jí srdečně gratulujeme a všem ostatním děkujeme za účast.