Let's Go Gauchos!

Když jsme před časem avizovali, že se chystáme na fotbal, sami jsme netušili, že se bude jednat o fotbal náš, evropský. Tedy soccer. Nejdřív jsme byli trochu zklamaní. Těšili jsme se na pětihodinovou taktickou bitvu, neustálé přestávky kvůli přemisťování hráčů, surové zákroky, hotdogy a povzbuzování fanoušků, kteří - na rozdíl od nás - budou chápat, co se děje. Nakonec jsme ale byli rádi. Zápas a s ním spojená návštěva Harder Stadium (ano, název bývá fanoušky náležitě vytěžován - viz moje tričko na jedné z fotek) měly co nabídnout.

And he scores! Tortilla je v Americe vskutku levná surovina :)

Tým UCSB nastoupil proti mančaftu ze San Diega. Domácím se v této sezoně daří, ale v posledním zápase podlehli těsně borcům z UCLA, takže měli co odčiňovat. Zápas měl velmi vysoké tempo a dobrou úroveň (alespoň podle mě). Dílem za to může fakt, že v soutěži neplatí omezení v počtu střídání - každý hráč si tak své účasti na trávníku vážil a snažil se odvést maximum, protože mohl být každou chvíli vystřídán. Už soupisky byly z tohoto pohledu podezřelé - každý tým na ní měl cca 30-35 hráčů. Hráči UCSB, přezdívaní gauchos (španělské dědictví je prostě všudypřítomné) se brzy ujali vedení a s přehledem zápasu dominovali. Do přestávky stihli zvýšit na 2:0 a v druhé půli přidali ještě jeden gól. Fanoušci, kterých se na Harder Stadium sešlo více než 13 000 (!), tak mohli slavit - mimo jiné i tradičním vhazováním tortill na hřiště (such a waste).

Atmosféra mě mile překvapila - fandilo se, troubilo na vuvuzely, řada diváků na sobě měla žlutá trička UCSB nebo mávala šálami. Trochu neuctivé ale bylo, když jich více než polovina odešla před koncem. Na jejich obranu - pravidlům asi stejně nerozuměli a navíc byl pátek večer... asi víte, co to pro nevybouřené americké vysokoškoláky znamená.

Fanouškovství má mnoho podob.  Na první fotografii si povšimněte Janiččiny boule :)

Co zápas ukázal: 1) jedná se jen o další z řady důkazů toho, že sport prostě na americké univerzity (právem) patří. 2) soccer je v Santa Barbaře pravděpodobně populárnější než americký fotbal (hřiště na něj jsme zatím neviděli 3) kvalita ligy určitě není špatná - technicky jsou hráči skvěle vybavení (v týmu je mj. i několik Ghaňanů - evidentně naverbovaných pouze kvůli jejich sportovním dovednostem)... takticky to samozřejmě skřípe - hráči se chtějí předvést, někdy na úkor týmového výkonu 4) o fanoušky je skvěle postaráno - my jsme zadarmo dostali tričko (tedy jen já), vuvuzely, program, poukazy na tacos atd. Obrazovku na stadionu a vůbec celkové zázemí by mohl závidět leckterý český prvoligový tým.

Cestománie, 2. díl: UCSB

V dalším díle oblíbeného seriálu vám v krátkosti představíme kampus University of California, Santa Barbara. Začneme budovou, kterou budu navštěvovat ze všech nejčastěji - Department of Film & Media Studies sídlí v budově Social Sciences and Media Studies, konkrétně v jejím druhém patře.

Chůze je až třetím nejčastějším způsobem přemisťování se mezi jednotlivými budovami - po kolech a skateboardech.

Osmipatrová Davidson Library, ve které je pochopitelně i bohatá sbírka filmovědných publikací. Dvě už máme doma.

Dominanta kampusu - Storke Tower.

V nedalekém University Center mají bohatý sortiment suvenýrů, oděvů a školních pomůcek s logem UCSB. Neodolali jsme.

Další vybrané univerzitní budovy. Mapu (opravdu rozlehlého) kampusu najdete tady.

I z mapy je patrné, že součástí kampusu je laguna - žije v ní nejrůznější zvířectvo, zejména to opeřené.

Zde souboj pelikána...s jiným pelikánem.

Pláž je hned za rohem... koupání se nedoporučuje, ale asi se s Janičkou přihlásíme do kurzu surfování. Ty vlny k tomu vybízí.

Jinak je tu samozřejmě bezpečno (maminkám doporučujeme na fotku kliknout, aby se zobrazila v plné velikosti).

Tradičně se s vámi loučíme fotkou zvířátka. Tentokrát nám cestu zastoupila veverka.

Cestománie, 1. díl: Santa Barbara

Riviéra Pacifiku, město s jednotným architektonickým stylem (bílé zdi, červené střechy a maximálně tři patra), útočiště movitých důchodců z LA. Zjistili jsme, že všechno, co se o Santa Barbaře povídá, je pravda. Ale SB je samozřejmě mnohem víc než to. Postupně tu pro vás budeme odhalovat její taje a kouzla. Do SB lidé přijíždějí s vysokými očekáváními...a téměř nikdy neodcházejí zklamaní. 

County Courthouse, budova postavená v roce 1929, je zvenčí krásná stejně jako zevnitř (za pozornost stojí hlavně mural room - soudní místnost, ve které výzdobu tvoří obrovské fresky s výjevy z kalifornské historie). Z věže se návštěvníkům nabízí krásný výhled na veškeré okolí. Trávníček za budovou by se mohl poměřovat s tím, jaký má doma rodina Maksantů. 

Náhodně objevený dům s oldschool autem jsme si prostě nemohli nevyfotit. Mimochodem, obojí je na prodej. 

Naše stará známá misie. Postavená jako desátá v pořadí (z celkových 21) a první po smrti otce Junipera Serry. Za vstupné 5 dolarů se můžete podívat dovnitř na krásný dvůr, malé muzeum, hřbitov, několik replik původních místností a pochopitelně nádherně udržovaný kostel (překvapí vás, jak je úzký).

Požehnána buď neděle, kdy je vstup do Museum of Natural History zdarma (ušetřili jsme tak celkem 20 dolarů, které někde projíme). Následuje jen několik ukázek, z nichž ta druhá je speciálně určena pro myslivce pana Bebáčka.

Soutěžní otázka: proč Janička vyzařuje víc infračerveného záření než já? Odpovědi posílejte na email jana.bebarova@gmail.com Nejzajímavější z nich odměníme speciálním suvenýrem z USA. Podmínkou je, že musí dojít alespoň tři odpovědi.

Pláž v SB: voda moc na koupání není (je studená a je v ní příliš mnoho řas), ale procházka to je pěkná. Hlavně kvůli všudypřítomné zvířeně. Já jsem si oblíbil racky, Janička pelikány.

Autorem článku je navzdory podpisu níže Mejla.
PS: Na předposlední fotku jsme obzvlášť hrdí!

Americká poprvé

Název příspěvku trochu zavání Bravíčkem, ve skutečnosti se ale bude jednat o prostý výčet toho, co jsme za první společný týden v USA stihli. Poprvé jsme:

• viděli skunka! vesele si to proháněl rostlinkami kolem našeho bazénu a něco nám říká, že si tam ještě nějakou dobu pobude, než najde cestu ven nebo než se ho někdo odváží vyhodit
• spustili požární alarm (Janička to v kuchyni rozfajrovala až příliš)
• viděli mrtvé zvířátko (i když Miloš si stále myslí, že ta myš jen spinkala)
• byli v kině (nenáročnou komedii Crazy, Stupid, Love můžeme s klidným svědomím doporučit)
• si dali do těla ve fitku v našem bytovém komplexu
• ochutnali typické americké pečivo, které chutná jako nedopečená buchta (jestli něco bude chybět, tak typický český chleba)
• byli ve fast foodu a ze zbytků se najedli ještě příští den
• se upsali nějakému americkému spolku nebo instituci - za 50 dolarů jsme si pořídili kartu do sítě Costco, kde například pořídíte balení 36 rolí s toaletním papírem (viz foto níže)
• potkali někoho známého - na mého buddyho z fulbrightovské orientace Chia Chiena jsme narazili v areálu univerzity
• použili veřejné toalety (Paseo Nuevo to jistí)
• byli na pěším výletě s jasně vytyčeným cílem - Janička se svým orientačním smyslem nás mistrně dovedla k Lake Los Carneros (foto opět níže)
• koupili suvenýry a odeslali pohledy našim příbuzným a kamarádům 

Dnes je na řadě Laundry Day, což znamená nachystat koš s prádlem a hrst čtvrťáků. A odpoledne se jde na další výlet.

Náš nový domov

Přátelé, kamarádi, tohle je náš nový domov. Enjoy! :-)



A níže ještě krátké instruktážní video o několika základních kulturních rozdílech :-)

Bydlíme!

Během druhého dne v SB jsme usilovně korzovali Isla Vistou /ajla vistou/, což je čtvrť SB obydlovaná povětšinou studenty UCSB (a občas i hispánci), až jsme nakonec našli pokoj, který by splňoval naše kritéria. Třetí den jsme jej po odstěhování se z hostelu začali vybavovat (ať žije K-Mart, kde najdete úplně všechno, co k vybavení bytu potřebujete - od matrace, nábytku, vysavače, nádobí, ložního prádla, drogérie, oblečení až po jídlo).

Zhruba takto jsme vypadali, když jsme se s tím táhli z obchodu k nám :-) Dokážete si představit, jak roztomilí jsme připadali řidičům v autobusech, když jsme s tímto nákladem nastupovali :-D

V dohledné době vám zprostředkujeme nějaké ty pohyblivé obrázky z našeho nového domova. Mezitím nám vesele můžete posílat pohledy a dopisy na naši novou adresu:

6739 El Colegio Rd., Apt. 101

Isla Vista, CA 93117

USA

První den v Santa Barbaře

Santa Barbara nás přivítala poněkud pošmourným počasím. Když jsme po snídani vyrazili na molo u pláže, skrývalo se město pod mraky. Vzpomínka na 11. září 2001 tu byla hodně cítit. Před domy byly vyvěšené americké vlajky a dalších 2977 (jedna za každou oběť teroristického útoku v NY) se jich v obrovském obdélníku tyčilo na pláži.

U mola Stearns Wharf jsme narazili na skupinku kreativních bezdomovců, kteří peníze od turistů somrovali netradičním způsobem, jenž nás natolik pobavil, že jsme jim prostě museli přispět pár centy :-)

Poznej ptáka, Vrťo :-)

Poté jsme se vydali zpět do centra. Ve zdejším nákupním centru Paseo Nuevo už stihli pojmenovat obchod po mé maličkosti.

Zdejší Court House.

Jedno z místních kin. Do jednoho se dá v rámci levného úterý jít za 7.50, dopolední představení jsou ještě výhodnější.

Po hlavní tepně města, State Street, jsme vystoupali do kopce až k Santa Barbara Misson, jedné z nejopěvovanějších misií ze všech jednadvaceti v Kalifornii. Tohle je nádherný parčík před ní, kde jsem si vyhlédla domeček k bydlení. Hory v pozadí díky mrakům neuvidíte. Když se ale odpoledne vyjasnilo, byl to nádherný pohled.

A to už je zmiňovaná misie. Tady jsme koupili první suvenýry - dobrá zpráva pro paní Bebáčkovou je, že tu taky vedou turistické magnetky. Takže mami, začni si dělat místo na ledničce, protože mě vážně baví ti je sbírat. Jo a pošli na ně nějakou tu stovku :-D

Milošův plnovous místní natolik zaujal, že mu nabídli pozici mnicha.

Naše první jídlo - zvolili jsme vietnamskou restauraci.

Během pozdního odpoledne jsme strávili dvě hodiny ve Starbucks (kde mají fakt dobré kafe) a obeselílali inzeráty ohledně bydlení. Vyčerpaní po toulkách v centru města i mimo něj jsme již v 8 hodin znaveni padli do postele. Začínám si zvykat na časový posun (Miloš má náskok), zdejší vyšší vlhkost vzduchu a vyrovnáváme tlaky :-)