pondělí 28. listopadu 2011

Santa už přijel. S Mikulášem.

Do Isla Visty nám z domoviny právě dorazila první mikulášovsko-ježíškovská zásilka. Odesílateli tímto vřele děkujeme!!!


Vzkaz pro ostaní: Balíčky s českými pochutinami (typu sušenek Mila, kofoly, ledňáčků), které si v Americe nemůžeme dopřát (na úkor burgrů, oreo sušenek a arašídového másla), nám neváhejte posílat na níže uvedenou adresu:

6739 El Colegio Rd., Apt. 101
Isla Vista
CA 93117
USA

Lamentace: Nihate, ty prase, proč už to tu smrdí zase?

Turku, Turku, proč vždy znenadání
dostaneš v noci hlad,
a mě a Janču probudí
tvůj odporný smrad?


A ještě jeden anglický verš:

I can't bear this awful smell. 
It is so bad I can't even tell.

Vysvětlení: Náš spolubydlící Nihat, kterého máme jinak rádi (nejen proto, že nás pravidelně obdarovává sladkostmi), už téměř tři měsíce smaží v jednom oleji. A nejraději v noci. Dnes nás zápach ze smažení probudil v pět ráno. V tichosti plánujeme sabotáž jeho friťáku.

P.S. Psáno v mírně přidušeném stavu. 

sobota 26. listopadu 2011

UCSB vs. SDSU

Dnes večer jsme se poprvé vydali na basketbal. Vyšší prestiž tohoto sportu v USA v porovnání s fotbalem se odrazila i v ceně - lístky stály cca dvojnásobek. Ale rozhodně nelitujeme. V Thunderdomu to hřmělo! A i když Santa Barbara nakonec infarktový závěr s týmem ze San Diega nezvládla a o bod prohrála, odcházeli jsme spokojení (někteří z nás dokonce nadšení).

Thunderdome - Home of the Gauchos
Rozcvička
Ceremonie na úvod - vojáci s vlajkou a hymna
Efektní představovačka domácích
And it's on!
Dal, nebo nedal?
Fandíme všichni!
San Diego svůj kotel rozpálilo víc než domácí SB.
A evidentně to jejich týmu pomohlo. Vyhráli těsně 76:75.

čtvrtek 24. listopadu 2011

Díkůvzdání: recept na tradiční anglický trifle

Dnes je poslední listopadový čtvrtek, což v USA znamená jediné: Díkůvzdání. Krocana sice péct nebudeme, ale jedno sváteční jídlo máme v plánu. Recept najdete zde:

neděle 20. listopadu 2011

Cestománie, 12. díl: San Fernando Rey Mission, Ventura, San Buenaventura Mission, Ojai

Po dalším bádání v losangeleské Margaret Herrick Library, kam jsme se v pátek za ranního kuropění vydali, jsme si vyjeli odškrtnout další položku na dlouhém seznamu místních pamětihodností: San Fernando Rey Mission.

San Fernando Rey Mission je jedna ze dvou misií nacházejících se v Los Angeles Area. Jejím highlightem je dvoupatrový konvent, největší dochovaná misijní budova v Kalifornii.
Původní kostel v misii byl v roce 1971 zničen zemětřesením,
na jeho místě dnes stojí věrná replika.
Muzeum skýtá zřejmě největší sbírku exponátů ze všech misií.
Jeho součástí je i bohatě vybavená knihovna...
...nebo zrekonstruované původní vybavení, v tomto případě kovárny.
Odkaz Hollywoodu je v Kalifornii přítomný na každém kroku. I tam, kde byste to nejméně čekali. Součástí misijního komplexu je zahrada věnovaná památce (Milošova oblíbeného) komika Boba Hopea, který je zde společně s manželkou pochován.


Pomník Boba Hopea 
Bob se dožil úctyhodných 100 let. Manželka Dolores,
která ho o osm let přežila, dokonce 102.
Mezi tkalcovským stavem a dílnou na zpracování kůže
se nachází hercova čestná vitrínka.
V sobotu jsme na naše toulky navázali výletem do Ventury, nedalekého stotisícového pobřežního letoviska, kde se čirou náhodou nachází další misie: San Buenaventura Mission.

San Buenaventura Mission je poslední,
kterou založil otec Junipero Serra.

Oproti losangeleské San Fernando Rey
je misie ve Ventuře o poznání menší,
nicméně její prostory jsou stejně tak dobře udržované.
Osobnost Junipera Serry je nejčastějším námětem
 pro sochy a různé skulptury.
Zde jedna z nich před radnicí ve Ventuře.
Místní veverky se mají dobře, soudě podle bočeny.
Kouzelné Santa Barbaře Ventura nesahá ani po kotníky.
Důkazem neučesanosti města budiž i "chudé" molo.
Racci jsou však boží vždy a všude.
Opět speciální kvíz "POZNEJ RYBU" pro našeho kamaráda Vrťu.
(Musíme ti to ztěžovat, proto kompozice se psem, který ji zaživa požíral.)
Ortega Adobe - dochovaný vepřovicový domek z poloviny 19. století.
Z Ventury nás vítr zavál do jedenáct mil vzdáleného malebného městečka Ojai /ouchaj/ (population: 8 000). 

Ojai v jazyce čumašských indiánů znamená "měsíc". 
Arkáda na hlavní ulici v Ojai soustředí rozličné obchůdky a restaurace
(v jedné z nich jsme si dali výtečný oběd - viz fotopřílohu na konci).
Největší atrakcí města je však vyhlášené Bart's Books,
knihkupectví, které se pyšní více než 25 000 knihami.
Řada výtisků je permanentně vystavena venku (i přes noc).
V Česku by tam do rána nezůstal ani jeden...
As you can see: the world's greatest outdoor bookstore.
A na závěr malé gastronomické okénko: 

Typická americká pizza.
Tlusté (ale chutné) těsto a spousta věcí na něm :)
Z jedné "small" pizzy se do sytosti najíme oba.

Nejlepší hranolky v Kalifornii (zaítm)
nalezeny ve Feast Bistro v Ojai.
Zbytek (připravovaný v kuchyni přímo
 před vašima očima) byl taktéž výborný.

Plány pro nadcházející týden: projekce Twilightu s místními teenagery, obžerství na Díkuvzdání (ve čtvrtek), mužský basketbal...a samo sebou nějaký ten výzkum. 

pondělí 14. listopadu 2011

Dopis Ježíškovi (Part 1.)

Jelikož jsme byli z domoviny vyzváni, abychom pomalu začali psát dopis Ježíškovi, tady jsou naše skromná přání:

Jéžo, pokud máš pár tisíc nazbyt, kup nám lístky na Coachellu, dvouvíkendový dubnový hudební festival poblíž Palm Springs. Že je tam zábava jako hrom, můžete sami posoudit z videa níže (dík Marcelovi za tip!).


Dále máme z pochopitelných důvodů na seznamu podpis Hugínka (na eBay jen za 80 doláčů!).


No a třeba taky tuhle nemovitost v SB (samozřejmě i s autem!).



Pětadvacátého prosince ráno budeme po vzoru amerických dítek vyhlížet Santu, takže to s ním, Jéžo, všechno domluv ;-)
Dík.

čtvrtek 10. listopadu 2011

Přírůstky do sbírky

Tento týden pořádně zaměstnáváme místní pošťáky: kromě několika knížek jsme si totiž objednali plakáty do naší skromné, ale postupně se rozrůstající sbírky. Ve dvou případech se jedná o originální plakáty k Hugínkovým filmům Lizzie a Born To Be Loved, zbývající exemplář je reprodukcí plakátu k Leave Her To Heaven. Doma všechny čeká zarámování a vyvěšení na čestná místa.


Včera jsme byli na speciální projekci West Side Story, která se uskutečnila v rámci 50. výročí od premiéry tohoto legendárního muzikálu. Není nad to spořádat obří porci popcornu a během toho si ještě poplakat s pamětníky, kterých přišlo plné kino. A mimo to: West Side Story je přesně ten typ filmu, který nejlépe oceníte na velkém plátně.


A nejdůležitější zpráva dne na konec: Janička si našla vedlejšák, u kterého může plně zužitkovat své hudební a bavičské nadání. Sice se teď o večerech vídáme míň, ale za tu slávu (a hlavně vydělané peníze - lidé v Santa Barbaře jsou opravdu štědří) to stojí. Vypadá to, že na Díkuvzdání bude skutečně za co děkovat: dopřejeme si krocana.